Cévy

Cévy – oběhový systém


Krevní cévy – společný název pro arterie (tepny), vény (žíly) a kapiláry (vlásečnice), které spolu tvoří oběhový systém.

Oběhový systém

Kardiovaskulární, srdečně-cévní oběhový nebo cirkulační systém. Je tvořen srdcem, systémem tepen a žil, jejichž společným úkolem je zajišťovat nepřetržitý koloběh krve v organismu. Tím zabezpečuje do všech orgánů a tkání těla přísun kyslíku a živin, a naopak odsun vznikajících odpadních látek a oxidu uhličitého.

Struktura a funkce

Oběhový systém je tvořen dvěma hlavními částmi:

– systémovým, čili tělním oběhem, který zabezpečuje cirkulaci krve v celém organismu s vyjímkou plic
– plicním, který prohání krev plícemi, zajišťujícími její okysličování.

Začátek systémového oběhu je v levé polovině srdce, do jejíž levé síně přitéká okysličená krev z plic. Ta je vzápětí přečerpávána do levé komory, která jako mimořádně výkonné čerpadlo vypuzuje krev do hlavní a největší tepny těla – aorty.

Z ní pak postupně odstupuje řada dalších tepen, které zásobují krví jednotlivé části těla prostřednictvím tepen a tepének stále menšího průtoku, až po nejmenší, tzv. arteroily a kapiláry. Síť těchto zcela drobných cév se vyznačuje mimořádně tenkými stěnami, které dovolují procházet jedním směrem kyslíku a živinám a druhým pak odpadním látkám a oxidu uhličitého.

Z kapilár pak přechází krev zbavená kyslíku do venul, které se spojují ve větší žíly a nakonec až v horní a dolní dutou žílu, které vracejí krev zpět do pravé srdeční síně.

Zde je také začátek plicního oběhu. Krev je přečerpávána nejprve do pravé komory a odtud vypuzována plicní tepnou (plicnicí) do plic. V nich se krev zbavuje oxidu uhličitého a sytí se kyslíkem. Poté se vrací plicními žilami do levé síně, kde opět začíná systémový oběh.

Součástí systémového oběhu je také jakýsi paralelní oběh, nazývaný portální a vedoucí k játrům. Kapiláry, jimiž protéká na živiny bohatá krev, přicházejí z oblasti žaludku, střev a ostatních orgánů zažívání, se rovněž spojují ve venuly a nakonec v žíly. Ty vytvářejí portální žílu, která prostřednictvím svých větví, v podobě žil a venul, odvádí tuto krev do jater. Zde z ní přítomné živiny tenkými stěnami kapilár přecházejí do jaterních buněk, v nichž jsou zpracovávány, ukládány nebo odkud podle potřeby znovu vstupují do krevního oběhu. Samotná krev se pak prostřednictvím dolní duté žíly vrací do systémového oběhu.

Na své cestě od srdce ke tkáním proudí krev tepnami pod značným tlakem, vyvolávaným stahy srdce a odporem krevního řečiště. Tlak krve v žilách při její zpětné cestě k srdci je podstatně nižší. V této druhé fázi zajišťují její tok pohyby kosterních svalů, které postupně stlačují žíly, a také přítomnost speciálních chlopní uvnitř žilního průsvitu, které brání zpětnému toku krve.

Příznivě ovlivňuje zboží


Smetánka lékařská
Violka trojbarevná

Cévy

Popis

Cévy – oběhový systém


Krevní cévy – společný název pro arterie (tepny), vény (žíly) a kapiláry (vlásečnice), které spolu tvoří oběhový systém.

Oběhový systém

Kardiovaskulární, srdečně-cévní oběhový nebo cirkulační systém. Je tvořen srdcem, systémem tepen a žil, jejichž společným úkolem je zajišťovat nepřetržitý koloběh krve v organismu. Tím zabezpečuje do všech orgánů a tkání těla přísun kyslíku a živin, a naopak odsun vznikajících odpadních látek a oxidu uhličitého.

Struktura a funkce

Oběhový systém je tvořen dvěma hlavními částmi:

– systémovým, čili tělním oběhem, který zabezpečuje cirkulaci krve v celém organismu s vyjímkou plic
– plicním, který prohání krev plícemi, zajišťujícími její okysličování.

Začátek systémového oběhu je v levé polovině srdce, do jejíž levé síně přitéká okysličená krev z plic. Ta je vzápětí přečerpávána do levé komory, která jako mimořádně výkonné čerpadlo vypuzuje krev do hlavní a největší tepny těla – aorty.

Z ní pak postupně odstupuje řada dalších tepen, které zásobují krví jednotlivé části těla prostřednictvím tepen a tepének stále menšího průtoku, až po nejmenší, tzv. arteroily a kapiláry. Síť těchto zcela drobných cév se vyznačuje mimořádně tenkými stěnami, které dovolují procházet jedním směrem kyslíku a živinám a druhým pak odpadním látkám a oxidu uhličitého.

Z kapilár pak přechází krev zbavená kyslíku do venul, které se spojují ve větší žíly a nakonec až v horní a dolní dutou žílu, které vracejí krev zpět do pravé srdeční síně.

Zde je také začátek plicního oběhu. Krev je přečerpávána nejprve do pravé komory a odtud vypuzována plicní tepnou (plicnicí) do plic. V nich se krev zbavuje oxidu uhličitého a sytí se kyslíkem. Poté se vrací plicními žilami do levé síně, kde opět začíná systémový oběh.

Součástí systémového oběhu je také jakýsi paralelní oběh, nazývaný portální a vedoucí k játrům. Kapiláry, jimiž protéká na živiny bohatá krev, přicházejí z oblasti žaludku, střev a ostatních orgánů zažívání, se rovněž spojují ve venuly a nakonec v žíly. Ty vytvářejí portální žílu, která prostřednictvím svých větví, v podobě žil a venul, odvádí tuto krev do jater. Zde z ní přítomné živiny tenkými stěnami kapilár přecházejí do jaterních buněk, v nichž jsou zpracovávány, ukládány nebo odkud podle potřeby znovu vstupují do krevního oběhu. Samotná krev se pak prostřednictvím dolní duté žíly vrací do systémového oběhu.

Na své cestě od srdce ke tkáním proudí krev tepnami pod značným tlakem, vyvolávaným stahy srdce a odporem krevního řečiště. Tlak krve v žilách při její zpětné cestě k srdci je podstatně nižší. V této druhé fázi zajišťují její tok pohyby kosterních svalů, které postupně stlačují žíly, a také přítomnost speciálních chlopní uvnitř žilního průsvitu, které brání zpětnému toku krve.

Příznivě ovlivňuje zboží


Smetánka lékařská
Violka trojbarevná