Encefalitida

Encefalitida Zánětlivé onemocnění mozku způsobené obvykle virovou infekcí. Ve velké části případů jsou současně zasaženy také meningy(mozkové blány). Zánět může být tak slabý, že jej lze sotva zaznamenat, avšak také – a tak tomu je ve většině případů – natolik vážný, že ohrožuje život postiženého. Nejčastěji encefalitidu spouští herpes simplex virus typ 1, který způsobuje i opar na rtech. Kousnutí klíštětem může mít za následek přenos virové encefalitidy. Stále větší počet případů způsobuje rovněž infekce virem HIV, který má na svědomí rovněž AIDS, vzácněji může být encefalitida komplikací jiné virové infekce, včetně spalniček a příušnic. Hlavní příznaky a diagnóza Encefalitida může mít různé projevy, avšak obvykle začíná bolestmi hlavy a teplotou a pokračuje halucinacemi, zmateností, ochrnutím určité tělesné části či celého těla, poruchami chování, řeči, paměti a očních pohybů. Dochází k postupné ztrátě vědomí a někdy až ke kómatu. Mohou se objevit i epileptické záchvaty. Pokud jsou současně s mozkem zasaženy i mozkové pleny, dochází ke strnulosti šíje a k zvýšené světlocitlivosti. Přesnou diagnózu lze stanovit vyhodnocením průběhu onemocnění, výsledků počítačové tomografie mozku, zaznamenávající elektrickou mozkovou aktivitu, a výsledku analýzy vzorku mozkomíšního moku, odebraného speciální jehlou z míchy (lumbální punkce). V některých případech jsou nutné krevní testy a provedení mozkové biopsie (vynětí části mozkové tkáně k provedení analýzy mimo organismus). Léčba Encefalitidu způsobenou virem herpes simplex lze léčit, jako účinný se ukázal acyklovir. Pokud je však infekce způsobena jiným virem, není v současné době k dispozici dostatečně účinný léčebný prostředek. Některé pacienty se nepodaří vůbec vyléčit, jiným zůstávají trvalé následky v podobě mozkového poškození ústícího až ke zhoršení mentálního stavu. Někteří pacienti se však zcela uzdraví.

Encefalitida

Popis

Encefalitida Zánětlivé onemocnění mozku způsobené obvykle virovou infekcí. Ve velké části případů jsou současně zasaženy také meningy(mozkové blány). Zánět může být tak slabý, že jej lze sotva zaznamenat, avšak také – a tak tomu je ve většině případů – natolik vážný, že ohrožuje život postiženého. Nejčastěji encefalitidu spouští herpes simplex virus typ 1, který způsobuje i opar na rtech. Kousnutí klíštětem může mít za následek přenos virové encefalitidy. Stále větší počet případů způsobuje rovněž infekce virem HIV, který má na svědomí rovněž AIDS, vzácněji může být encefalitida komplikací jiné virové infekce, včetně spalniček a příušnic. Hlavní příznaky a diagnóza Encefalitida může mít různé projevy, avšak obvykle začíná bolestmi hlavy a teplotou a pokračuje halucinacemi, zmateností, ochrnutím určité tělesné části či celého těla, poruchami chování, řeči, paměti a očních pohybů. Dochází k postupné ztrátě vědomí a někdy až ke kómatu. Mohou se objevit i epileptické záchvaty. Pokud jsou současně s mozkem zasaženy i mozkové pleny, dochází ke strnulosti šíje a k zvýšené světlocitlivosti. Přesnou diagnózu lze stanovit vyhodnocením průběhu onemocnění, výsledků počítačové tomografie mozku, zaznamenávající elektrickou mozkovou aktivitu, a výsledku analýzy vzorku mozkomíšního moku, odebraného speciální jehlou z míchy (lumbální punkce). V některých případech jsou nutné krevní testy a provedení mozkové biopsie (vynětí části mozkové tkáně k provedení analýzy mimo organismus). Léčba Encefalitidu způsobenou virem herpes simplex lze léčit, jako účinný se ukázal acyklovir. Pokud je však infekce způsobena jiným virem, není v současné době k dispozici dostatečně účinný léčebný prostředek. Některé pacienty se nepodaří vůbec vyléčit, jiným zůstávají trvalé následky v podobě mozkového poškození ústícího až ke zhoršení mentálního stavu. Někteří pacienti se však zcela uzdraví.