Epilepsie

Epilepsie – padoucnice Onemocnění projevující se tendencí k opakovaným záchvatům nebo přechodnou poruchou jedné či více mozkových funkcí. Záchvaty lze definovat jako přechodné neurologické abnormality způsobované abnormální elektrickou aktivitou mozku. Veškerá lidská činnost, myšlení, vnímání i emoce jsou za normálních okolností výsledkem řízených a v přesném pořadí nastávajících elektrických excitací nervových buňek mozku. Během záchvatu však dochází k chaotickým, neřízeným elektrickým výbojům. V některých případech může záchvat vyvolat vnější stimul, jako je např. záblesk světla, ale většinou k němu dochází bez jakékoli zjevné příčiny. Většina lidí s epilepsií žije zcela normální život a v obdobích mezi záchvaty netrpí jakýmikoli příznaky onemocnění. Někteří lidé mohou předem odhadnout, kdy se u nich schyluje k záchvatu, a to na základě vzniklé aury (pocitů neklidu či podráždění). Záchvaty jsou příznakem mozkové dysfunkce a mohou být, podobně jako příznaky v kterékoli jiné části těla, důsledkem širokého spektra onemocnění nebo úrazů. Mohou vznikat ve spojitosti s úrazy hlavy, porodním traumatem, mozkovou infekcí, jako je meningitida (zánět měkkých plen mozkových) nebo encefalitida, mozkovým nádorem, mozkovou mrtvicí, lékovou intoxikací, lékovým či alkoholovým abstinenčním syndromem nebo metabolickou poruchou. Tendence k záchvatům se může vyvinout i bez jakékoli zřejmé příčiny nebo může mít dědičný charakter. Typy Epileptické záchvaty lze rozdělit do dvou hlavních, relativně širokých skupin: – epilepsie generalizované – epilepsie ložiskové Forma záchvatů závisí na tom, v jaké části mozku vznikají a jak rozsáhle a rychle se z místa svého vzniku šíří. Generalizované záchvaty, které způsobují až ztrátu vědomí, postihují celé tělo a mohou vznikat v rozsáhlé oblasti mozku. Také generalizované záchvaty lze ještě dále dělit na dvě skupiny – grand mal a petit mal. Částečné záchvaty jsou obvykle způsobovány poškozením omezenější oblasti mozku a lze je rozdělit na jednoduché a komplexní. V obou případech se mohou elektrické poruchy rozšířit po celém mozku a vést k záchvatu generalizovanému. Grand mal Během tohoto typu generalizovaného záchvatu padá postižený k zemi v bezvědomí a celé jeho tělo se nejprve napne a ztuhne, a poté se začne třást a zmítat v křečích. Na počátku záchvatu může postižený křičet, později během záchvatu téměř nedýchá, nebo dýchá jen nepravidelně. Po skončení záchvatu se svaly uvolňují a může dojít i ke ztrátě kontroly nad močovým měchýřem a střevy. Postižený se cítí zmaten a dezorientován, trápí ho bolest hlavy a často má obrovskou chuť spát. Tyto účinky obvykle během několika hodin vymizí. Postižená osoba se většinou na nic nepamatuje. Prodlužované záchvaty, o nichž se hovoří jako o status epilepticus, však mohou být bez akutního léčení fatální. Petit mal Tento typ generalizovaného záchvatu, při němž dochází pouze k chvilkové ztrátě vědomí, ale nedostavují se abnormální křečovité pohyby, vzniká především u dětí. I zde nastává určité období, trvající od několika sekund až po zhruba půl minuty, po něž si postižený není zcela ničeho vědom. Pro pozorovatele zvnějšku se to může jevit tak, jako by postižený snil za bílého dne nebo byl nepozorný. V některých případech může dokonce záchvat proběhnout zcela nepozorován. Záchvaty typu petit mal ovšem mohou proběhnout třeba stokrát denně a tak výrazně zhoršit např. výkonnost a prospěch ve škole. Jednoduché částečné záchvaty Při tomto druhu záchvatu je zachováno vědomí. Abnormální křečovité pohyby, pocity brnění nebo čichové, vizuální či chuťové halucinace se dostavují bez jakéhokoli předchozího varování a trvají pouze několik minut. Komplexní částečné záchvaty U tohoto typu záchvatu, nazývaného rovněž epilepsie spánkového laloku, se vědomý kontakt s okolím ztrácí. Abnormální způsob chování, který se někdy dostavuje, nemá natolik vyhraněný charakter, aby musel být vždy spojován s epilepsi. Postižení jsou jako omámení a přestávají reagovat na oslovení a podněty z vnějšku. V některých případech provádějí mimovolní pohyby – hrají si s knoflíky nebo pomlaskávají rty. Tyto aktivity se nazývají automatismy a v některých (vzácných) případech nabývají až bizarních podob. Postižený si z toho všeho pamatuje jen velmi málo, pokud vůbec něco. Léčba U osob s opakovanými záchvaty se podávají antiepileptika. Byliny mající vliv Jírovec maďal

Epilepsie

Popis

Epilepsie – padoucnice Onemocnění projevující se tendencí k opakovaným záchvatům nebo přechodnou poruchou jedné či více mozkových funkcí. Záchvaty lze definovat jako přechodné neurologické abnormality způsobované abnormální elektrickou aktivitou mozku. Veškerá lidská činnost, myšlení, vnímání i emoce jsou za normálních okolností výsledkem řízených a v přesném pořadí nastávajících elektrických excitací nervových buňek mozku. Během záchvatu však dochází k chaotickým, neřízeným elektrickým výbojům. V některých případech může záchvat vyvolat vnější stimul, jako je např. záblesk světla, ale většinou k němu dochází bez jakékoli zjevné příčiny. Většina lidí s epilepsií žije zcela normální život a v obdobích mezi záchvaty netrpí jakýmikoli příznaky onemocnění. Někteří lidé mohou předem odhadnout, kdy se u nich schyluje k záchvatu, a to na základě vzniklé aury (pocitů neklidu či podráždění). Záchvaty jsou příznakem mozkové dysfunkce a mohou být, podobně jako příznaky v kterékoli jiné části těla, důsledkem širokého spektra onemocnění nebo úrazů. Mohou vznikat ve spojitosti s úrazy hlavy, porodním traumatem, mozkovou infekcí, jako je meningitida (zánět měkkých plen mozkových) nebo encefalitida, mozkovým nádorem, mozkovou mrtvicí, lékovou intoxikací, lékovým či alkoholovým abstinenčním syndromem nebo metabolickou poruchou. Tendence k záchvatům se může vyvinout i bez jakékoli zřejmé příčiny nebo může mít dědičný charakter. Typy Epileptické záchvaty lze rozdělit do dvou hlavních, relativně širokých skupin: – epilepsie generalizované – epilepsie ložiskové Forma záchvatů závisí na tom, v jaké části mozku vznikají a jak rozsáhle a rychle se z místa svého vzniku šíří. Generalizované záchvaty, které způsobují až ztrátu vědomí, postihují celé tělo a mohou vznikat v rozsáhlé oblasti mozku. Také generalizované záchvaty lze ještě dále dělit na dvě skupiny – grand mal a petit mal. Částečné záchvaty jsou obvykle způsobovány poškozením omezenější oblasti mozku a lze je rozdělit na jednoduché a komplexní. V obou případech se mohou elektrické poruchy rozšířit po celém mozku a vést k záchvatu generalizovanému. Grand mal Během tohoto typu generalizovaného záchvatu padá postižený k zemi v bezvědomí a celé jeho tělo se nejprve napne a ztuhne, a poté se začne třást a zmítat v křečích. Na počátku záchvatu může postižený křičet, později během záchvatu téměř nedýchá, nebo dýchá jen nepravidelně. Po skončení záchvatu se svaly uvolňují a může dojít i ke ztrátě kontroly nad močovým měchýřem a střevy. Postižený se cítí zmaten a dezorientován, trápí ho bolest hlavy a často má obrovskou chuť spát. Tyto účinky obvykle během několika hodin vymizí. Postižená osoba se většinou na nic nepamatuje. Prodlužované záchvaty, o nichž se hovoří jako o status epilepticus, však mohou být bez akutního léčení fatální. Petit mal Tento typ generalizovaného záchvatu, při němž dochází pouze k chvilkové ztrátě vědomí, ale nedostavují se abnormální křečovité pohyby, vzniká především u dětí. I zde nastává určité období, trvající od několika sekund až po zhruba půl minuty, po něž si postižený není zcela ničeho vědom. Pro pozorovatele zvnějšku se to může jevit tak, jako by postižený snil za bílého dne nebo byl nepozorný. V některých případech může dokonce záchvat proběhnout zcela nepozorován. Záchvaty typu petit mal ovšem mohou proběhnout třeba stokrát denně a tak výrazně zhoršit např. výkonnost a prospěch ve škole. Jednoduché částečné záchvaty Při tomto druhu záchvatu je zachováno vědomí. Abnormální křečovité pohyby, pocity brnění nebo čichové, vizuální či chuťové halucinace se dostavují bez jakéhokoli předchozího varování a trvají pouze několik minut. Komplexní částečné záchvaty U tohoto typu záchvatu, nazývaného rovněž epilepsie spánkového laloku, se vědomý kontakt s okolím ztrácí. Abnormální způsob chování, který se někdy dostavuje, nemá natolik vyhraněný charakter, aby musel být vždy spojován s epilepsi. Postižení jsou jako omámení a přestávají reagovat na oslovení a podněty z vnějšku. V některých případech provádějí mimovolní pohyby – hrají si s knoflíky nebo pomlaskávají rty. Tyto aktivity se nazývají automatismy a v některých (vzácných) případech nabývají až bizarních podob. Postižený si z toho všeho pamatuje jen velmi málo, pokud vůbec něco. Léčba U osob s opakovanými záchvaty se podávají antiepileptika. Byliny mající vliv Jírovec maďal