Insomnie – nespavost

Insomnie – nespavost

Popis

Osoby postižené nespavostí (insomnií) mohou mít potíže buď s usínáním, nebo s vlastním spánkem. Většina postižených trpí i tím, že se cítí unaveni, podrážděni a neschopni vypořádat se se všemi aktivitami během dne. Insomnie je velmi častou poruchou. V určitém období života postihuje zhruba každého třetího dospělého člověka. Proto také patří léky na spaní k nejčastěji užívaným lékům vůbec. Nejčastější příčinou nespavosti jsou starosti a obavy způsobené např. špatnými zprávami obdrženými během předchozího dne nebo obavou z obtížného úkolu ve dni následujícím. Zbylou polovinu případů nespavosti může mít na svědomí široká škála dalších důvodů. K příčinám nespavosti patří určité somatické poruchy, jako je spánková apnoe, působení vlivů okolního prostředí (např. nadměrný hluk nebo světlo), dále pak působení faktorů životního stylu (konzumace většího množství kávy před odchodem na lůžko, nedostatek pohybu během dne nebo nadměrné vzrušení před spánkem). Také nadměrné užívání až zneužívání hypnotik může vést k poruchám spánku. Nespavost však může být sama symptomem jiného, především psychického onemocnění. Obtíže s usínáním mají osoby s úzkostnými stavy nebo depresemi. Pro depresivní jedince je navíc typické, že se probouzejí časně ráno. Menší objem spánku je charakteristický pro mánie, které naplňují člověka takovou aktivitou a energií, že mu to nedovolí usnout. Schizofrenie zase postižené budí ze spánku různými hlasy či bludy. Osoby s demencí a jinými mozkovými poruchami mohou trpět strachem ze tmy a nemohou spát proto, že se bojí nejrůznějších stínů a zvuků. Abstinenční syndrom po vynechání aplikace hypnotik, antidepresiv a anxiolytik, nebo některých drog jako heroin, může způsobit i několikadenní nespavost. Někdy jsou představy lidí o tom, že trpí nespavostí mylné, neboť nemají správnou představu o skutečně potřebné délce spánku. Tato potřeba se u jednotlivých osob výrazně liší. Léčba Je prokázáno, že osoby trpící nespavostí, spí ve skutečnosti mnohem více, než se domnívají, mnohem častěji se však budí. Problém nespavosti je tedy spíš v kvalitě než v kvantitě spánku. Lidé trpící nespavostí by měli mít během dne dostatek tělesné aktivity, měli by si zavést pravidelný režim usínání a vstávání. Léky na spaní je třeba užívat zcela vyjímečně, pouze na základě lékařského doporučení. Pokud existuje jakákoliv zjevná příčina nespavosti, je třeba ji vhodnými prostředky léčit. U déletrvající nespavosti bez zjevné příčiny je nezbytné zhodnotit chování mozkových vln pomocí elektroencefalografie (EEG). Užitečný může být rovněž záznam spánkové aktivity. Byliny mající vliv Vrba bílá