Náhlé odumření určité části myokardu (srdečního svalu), projevující se většinou silnými, neustupujícími bolestmi za hrudní kostí, které se mohou šířit i do paží, krku, zad, apod. Jde o kritické vyvrcholení ischemické choroby srdeční, ale může k němu dojít i bez jakýchkoli předběžných varovných příznaků. Infarkt myokardu postihuje častěji muže než ženy, přičemž větší riziko onemocnění je u obou pohlaví u kuřáků než u nekuřáků. Kromě mužského pohlaví, kouření a dědičnosti jsou dalšími tzv. rizikovými faktory věk, nezdravé stravovací zvyklosti, obezita, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina tuků v krvi. K infarktu myokardu většinou vede ateroskleróza koronárních (věnčitých tepen). Hlavní příznaky Nejtypičtějším příznakem infarktu myokardu je náhle vzniklá palčivá, svíravá či pálivá bolest ve středu hrudníku za hrudní kostí. Postižený může trpět také dušností, neklidem a strachem, jeho kůže je chladná a vlhká, dostavuje se nauzea nebo zvracení, případně i ztráta vědomí. U méně závažných infarktů dosahují bolesti i ostatní příznaky pouze mírného stupně, někdy se dokonce nemusí objevit vůbec – tzv. němý infarkt. Poškození srdečního svalu však může být i natolik vážné, že vede bezprostředně k srdečnímu selhání. Velmi častým průvodním jevem infarktu myokardu jsou arytmie (poruchy srdečního rytmu). Většina osob, které infarkt usmrtí, na něj umírá v průběhu prvních několika málo hodin po začátku příhody, tzv. náhlá smrt. Tento jev nastává nejčastěji v důsledku specifického typu arytmie nazývaného komorová fibrilace, která zcela znemožní oběhově účinnou práci srdce. K možným dlouhodobým komplikacím po infarktu patří poškození dvojcípé chlopně, které může vést až k její nedomykavosti nebo nahrazení části srdeční stěny či mezikomorové přepážky méněcennou vazivovou tkání, která hrozí vydutím nebo prasknutím. Léčba Při každém podezření na možný infarkt myokardu je nutné okamžitě zavolat lékaře, který stanoví další léčbu. Co nejrychleji je třeba provést EKG (elektrokardiografii) a změřit hladiny enzymů, které se uvolňují z poškozené oblasti myokardu. Dříve se po infarktu doporučovalo zůstat v klidu na lůžku po dobu dvou i více týdnů, v současně době se ve většině případech vyžaduje, aby již po čtyřech až pěti dnech pacienti vstali z lůžka. Ukázalo se totiž, že časný pohyb brání výskytu některých komplikací a vhodným dávkováním dobře posiluje a rehabilituje srdce. Byliny mající vliv Kopr vonný